Zahrádkaření táhne nejen na venkově

27. 7. 2025

Záhony, truhlíky, vyvýšené bedýnky i komunitní záhony ve městech – Češi si znovu zamilovali pěstování. Touha po zdravém jídle, soběstačnosti a spojení s přírodou žene do zahrad i ty, kteří dřív rozeznali rajče od papriky jen v obchodě. Zahrádkaření se dnes stalo nejen koníčkem, ale i životním stylem.

Na českých zahradách to teď voní a roste ve velkém. Mezi nejoblíbenější plodiny patří rajčata, papriky, saláty, ředkvičky a rukola. Své místo mají i ovocné keře – rybíz, borůvky nebo třeba muchovník. Ten si lidé oblíbili pro nenáročnost i výrazné výživové hodnoty.

V oblibě jsou i bylinky – nejen bazalka, máta nebo tymián, ale i méně známé druhy jako yzop nebo koriandr. A pěstuje se všude – na zahradách, chatách, balkonech i v truhlících za oknem.

Zdraví z hlíny

Zahrádkaření není jen o jídle, ale i o zdraví. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří si pěstují vlastní zeleninu a ovoce, jedí čerstvé plody častěji než ostatní. Mají také nižší BMI a bývají fyzicky aktivnější. Půda zkrátka léčí – nejen tělo, ale i mysl. Přináší klid, radost i smysl v každodennosti.

I města se zelenají

Kdo nemá zahradu, hledá jiné cesty. Komunitní zahrady v centrech měst nabízejí možnost sdíleného pěstování. Lidé si tu pronajmou malý záhon, vyměňují si sazenice, zkušenosti i úrodu. Urban gardening není módní výstřelek, ale reakce na drahé potraviny, anonymitu měst a potřebu sounáležitosti.

Není to vždy jednoduché

Přestože zájem o pěstování roste, chybí místa. Zahrádkářské kolonie ubývají, nové vznikají pomalu – brzdí je byrokracie i tlak developerských projektů. Průměrný člen zahrádkářského svazu má přes 60 let, ale mezi mladými roste nová vlna nadšenců. A ti ukazují, že záhony nepatří jen k chalupě, ale klidně i na střechu obchodního centra.